Nikdy není pozdě na šťastné dětství

Napsali o knize

J.H. Krchovský

Knížka se mi četla sama a vesměs vše v ní odpovídá skutečnosti tak, jak mi utkvěla v paměti z rodinné mytologie.

Arnošt Goldflam

Knihu jsem četl vlastně jedním dechem, je živá, zajímavá, čtivá, fantazijní a má kouzlo autentických vzpomínek. Je krásné, že autorka zůstala dítětem a teď, ve vzpomínce a při psaní si dokázala svůj dosavadní život prožít s nadhledem, radostí z tvorby a s humorem. To se velice cení!

 Jáchym Topol

Beatrice Landovská s lehkostí a grácií popsala neobyčejné dětství v třeskutém prostředí pražské bohémy, kde její svět utvářel svérázný táta Pavel Landovský, či Václav Havel, Marta Kubišová a také Jiřina Bohdalová či Helenka Vondráčková, strašné učitelky a laskaví prarodiče, nezdolná máma a sestřička Andrea. A ač mnohde narazila na propasti, kdy „dítě nemá duši“, nezalkla se pocity ponížení, ale s vnitřní radosti napsala knihu o přijetí sebe sama.